Stopa Poslušnost Obrana
Obrany nejsou učení psa k napadání člověka !
Obrany - první co každého napadne je to, že se psi učí napadat lidi ať v
případě nebezpečí, v případě zákroku při napadení cizí osobou apod.
Často se setkávám s názorem, že pokud má majitel například rottwailera,
odmítá se obran účastnit. Zdůvodní to tím, že rottwailer je sám o sobě
bojové plemeno, tudíž není žádoucí podporovat jeho zlobu vůči lidem.
Určitě se mnou budou mnozí souhlasit, když s jistotou prohlásím že toto
je nesmysl.
Sportovní výcvik obran je založen především na snaze psa, získávat
kořist - v tomto případě se jedná o klasický výcvikový rukáv, který
má figurant na ruce. V žádném případě se zde nerozvíjí a nepodporuje
zloba vůči člověku. Správně vedený pes sportovec bojuje s figurantem o
získání rukávu. V případě že rukáv získá, figurant pro něj přestává být
zajímavý. Mnozí psi jsou schopni se po nácviku obran, jít s figurantem
pomazlit.
Sportovní psi bojují o rukáv,
který je pro ně kořistí, vůbec to nesouvisí s napadáním člověka či
podporováním zloby vůči člověku.
Nezřídka se stávají případy kdy pes, například dobře neoběhá úkryty,
figurant v plentě odhazuje rukáv a postaví se mimo plentu. Málokterý pes
si mezi osobami vyhlédne figuranta a jde mu ublížit. Většina sportovních
psů se proběhne kolem plenty a když nikde nevidí rukáv, vrací se zpět k
psovodovi. Stejné situace se stávají přitom, když figurant náhodou
upadne na zem. Pokud je bez rukávu, málokterý sportovní pes si ho nadále
všímá. Pokud má figurant rukáv, pes jde vždycky a výhradně po rukávu.
Sportovní výcvik je založen na ovladatelnosti a poslušnosti psa, při nácviku obran. Pes například musí figuranta najít v úkrytu, ale nesmí ho nijak obtěžovat, pouze hlásí psovodovi jeho označení štěkáním. Stejně tak pes smí figuranta zadržet většinou pouze na povel psovoda, stejně tak musí rukáv na povel psovoda pustit, zařadit se k noze psovoda apod. Proto je sportovní kynologie přínosem pro všechny majitele psů bez ohledu na to, jaké mají plemeno. Psovod se tak učí ovládat psa v extrémních situacích, postupným nácvikem získává svého psa pod dokonalou kontrolu. Je známo že v případech pokousání člověka psem, se málokdy jedná o sportovně cvičené psy. Spíše jsou to psi bez výcviku, bez řádné disciplíny a bez správného kontaktu psa s lidmi. Již z tohoto důvodu je pro každého majitele psa správné, pokud se věnuje nácviku obran na kynologických cvičištích.
S výcvikem na obranách se nevyplácí spěchat. Pes zde musí vydávat
nejenom fyzickou, ale i psychickou sílu. Někteří psi vyzrávají dříve,
někteří později.
Štěňata i psi začátečníci začínají v tzv. kruhovkách. Podstata
kruhovek spočívá v tom, že se sejde několik mladých psů, psovodi je drží
na vodítkách a všichni společně udělají tzv. kruh. Doprostřed kruhu se
položí hadry, kůže, rukávy ... všechny výcvikové pomůcky. Psi se
rozštěkávají vzájemně jeden od druhého. Je dobré mezi mladé psy vždy
zařadit jednoho staršího, který rozštěká ostatní.
Figurant je uprostřed kruhu a psy dráždí na kořist v případě malých
štěňat je to hadr, který již pes zná z domu, kde se o něj s psovodem
tahá. Cílem je docílit toho, aby se mladý pes pokoušel získat kořist,
kterou má figurant samozřejmě za velké podpory psovoda.
Do kruhovek je dobré brát již malá štěňata, aby si zvykala na hluk a
na pohyby figuranta. Kousání do hadru, je možné už od menších štěňat
s ohledem na mléčné zuby ale opravdové kousání je dobré provozovat až
poté, co štěně vymění zuby zhruba po pátém měsíci. Teprve potom je
vhodné nechat štěně soupeřit s figurantem o hadr.
S přechodem z kruhovek na samostatné kousání nemá cenu spěchat. Na
obranách se vyplácí známé "spěchej pomalu".
Při nácviku obran je velmi důležité mít nejenom dobrého psa, ale i dobrého a kvalitního figuranta, který dokáže vždy včas a přesně odhadnout reakce psa. Dokáže včas upozornit psovoda na některé nedostatky, umí psa povzbudit a umí mu pomoci i v krizové situaci. Proto by si každý psovod měl pečlivě vybírat svého figuranta a neměl by psa nechat kousat na figuranta, který k tomu není vyškolen.