Přivolání psa - povel - "ke mně"

 NÁCVIK :   Přivolání je jeden z nejdůležitějších cviků psa. Tento cvik se začíná učit již u malých štěňat, ihned poté, co pes přivykne na jméno, obojek a vodítko. Nácvik vypadá následovně. Pustíme psa z vodítka a necháme ho chvilinku se proběhnout. Poté důrazně avšak laskavě oslovíme psa jménem a ihned poté následuje povel "ke mně". (Oslovení jménem je z počátku velmi důležité, neboť při vyslovení jména, pes zpozorní).

   V začátcích máme u sebe vždy pamlsek, či hračku, kterou psovi ukážeme. Správné hravé štěně je zvědavé na to, co máme v ruce, takže přiběhne. Pokud jen trošku váhá, nesmí psovod stát na místě, ale začne malinkými kroky couvat směrem od psa. Jakmile pes přiběhne, okamžitě musí následovat obrovská pochvala od psovoda a následná odměna (pamlsek, či pohrání si s hračkou). Nikdy nenutíme hned ze začátku psa předsedat. Tento cvik navazuje poté, co psovod se psem zvládnou 100% přivolání. Z počátku učíme nácvik psa v klidném prostředí, teprve poté pozvolna přecházíme do rušivého prostředí.

   Pokud pes již spolehlivě zvládá na povel přiběhnutí ke psovodovi, můžeme přistoupit k druhé fázi cviku a tou je předsedání. Jakmile pes přiběhne k psovodovi natáhneme ruku s pamlskem před sebe. Pes se zákonitě po pamlsku podívá, zvedá hlavu a sám si sedá. Psa odměníme a následuje obrovská pochvala. Tento způsob opakujeme tolikrát, až se pes naučí po příchodu k nám si samostatně sednout. Pokud pes má tendenci na nás vyskakovat levou rukou přitlačíme záď. V pravé ukážeme pamlsek.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) psovod se při neuposlechnutí psa rozbíhá za psem - Většina začínajících psovodů má tendenci v případě neuposlechnutí psa, rozběhnout se za ním a potrestat jej. To je samozřejmě špatně. Většina psů bere úprk psovoda jako hru a následně vybíhá směrem od psovoda. Vždy když nás pes neposlechne, je důležité obrátit se a běžet směrem od psa. Pokud je mezi psem a psovodem správný vztah, pes když zjistí, že by měl zůstat sám, utíká za psovodem. V té chvíli je důležité vystihnout správný moment - případně se otočit, podřepnout a psa přilákat na pamlsek. I v tomto případě následuje velká pochvala.

2) nácvik přivolání ve stejných intervalech a na stejném místě - Každý cvik je potřeba u psa stále upevňovat. Neznamená to však to, že budeme nácvik přivolání provádět 10x denně. U bezproblémových psů stačí provést v nácviku cvik přivolaní 1x až 2x. Pokud budeme jeden cvik opakovat vícekrát denně, může se stát, že pes ztratí o výcvik zájem, např. je přesycen pamlsky, postrádá motivaci apod. Také je velmi důležité dávat si velký pozor na to, abychom cvik necvičili stále na jednom stejném místě. Ideální je provádět přivolání kdykoliv například na procházce apod. vždy ve chvíli kdy to pes nečeká.

3) psovod pokaždé po přiběhnutí psa (při nácviku na volno), připoutává na vodítko - Tento zvyk je velice špatný. Je samozřejmé že ve většině případů přivoláváme psa, když ho potřebujeme připoutat např. na procházce když vidíme další osoby, psy apod. Je velmi důležité aby si psovod v tomto směru nevytvořil zvyk pokaždé po přivolání psa připoutat. Inteligentní pes si toto snadno spojí stylem - přiběhnu k pánovi a půjdu zase na vodítko. Tím pádem se stává že pes sice přiběhne na povel, ale reaguje na každý pohyb psovoda, případně utíká pryč. V tomto směru se také velmi nabourává důvěra v psovoda a ta je nezbytná pro další výcvik psa.

4) pes předsedá před psovoda nakřivo, psovod ho chválí - Je vždy důležité dodržovat při vykonávání cviků důslednost. Pokud si pes křivě předsedá tzn. že nesedí rovně před psovodem je potřeba ho pokaždé opravit. U předsednutí před psovoda je možné například postoupit o krok dozadu, znovu vyslovit povel ke mně apod. Teprve poté, co pes sedí tak jak má, měl by ho psovod odměnit. Většina začátečníků má tendenci rovnat se před psa, posouvat se, nadbíhat mu apod. Tento zvyk je velmi špatný a je zapotřebí velké dávky trpělivosti jej posléze psa odnaučit.

 

 Přivolání psa - povel - "k noze"

 NÁCVIK :  Přivolání psa k noze provádíme až poté, co pes 100% ovládá přivolání ke mně s předsednutím před psovoda. Nejlépe je, provádět povel "k noze" v souvislosti s přivoláním "ke mně". Až pes přiběhne a sedne si před psovoda, slovně jej pochválíme případně jej připneme na vodítko. Pes stále sedí před námi, vyslovíme povel "k noze" a  levou rukou nenásilně přesuneme psa k levé noze přičemž zvedneme pamlsek nad hlavu psa a tím ho nenásilně přinutíme sednout. Jakmile pes sedí u levé nohy, následuje velká pochvala a odměna. Opakujeme přitom povel "k noze". Tento cvik můžeme také cvičit s pejskem na míček formou hry, obtáčíme míček kolem těla a snažíme se, aby nás pes obíhal. Dáváme přitom povel k noze a jakmile se pes objeví na levé straně, psa chválíme. Cviky na míček ale zvládají spíše zkušenější psovodi, pro začátečníka je lepší pomáhat si v tomto směru mechanicky levou rukou. Již od začátku se při nácviku tohoto povelu snažíme, aby pes seděl u nohy rovně, případné chyby ihned opravujeme.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) psovod nutí psa znát povel k noze ve chvíli, kdy pes ještě 100% nezná povel k mně - Nedodržení postupu náročnosti výcviku je vždy velmi špatné. Dříve než přistoupíme k dalšímu cviku, musíme si být jistí, že pes zvládá předchozí, méně náročný cvik. Pokud psovod na svého psa spěchá, stává se, že pes je zmatený, nerozlišuje povely a plete si jejich význam. Tak se může stát, že pes na přivolání ke mně si přisedá k noze a naopak.

2) psovod pokaždé v návaznosti na povel ke mně přivolává psa k noze - Při nácviku je důležité vyvarovat se stereotypu. Pokud budeme pokaždé dávat cviky ve stejné návaznosti, pes si vypracuje automatický reflex a při přivolání ke mně sám po chvíli psovoda obchází a přisedá k noze. Je potřeba nejenom střídat návaznost cviků, ale také i jejich časový odstup. Například při přiběhnutí psa na povel ke mně by ho měl psovod nechat nějakou chvíli nechat sedět před sebou, odměnit například dvěma pamlsky a teprve poté když pes klidně sedí, by měl následovat povel k noze. Někdy zase může psovod zavolat svého psa přímo k noze a potom mu dát povel volno apod.

3) pes přisedá k noze nakřivo, psovod ho chválí - Je vždy důležité dodržovat při vykonávání cviků důslednost. Pokud si pes křivě přisedá tzn. že nesedí rovně podél levého boku psovoda, vytáčí se směrem k psovodovi, sedí více před psovodem, nebo za, je potřeba ho pokaždé opravit. Teprve poté, co pes sedí tak jak má, měl by ho psovod odměnit. Většina začátečníků má tendenci rovnat se ke psovi, posouvat se apod. Tento zvyk je velmi špatný a je zapotřebí velké dávky trpělivosti jej posléze psa odnaučit.

4) psovod nutí psa k noze násilím, při sedání mu násilím tlačí na záď apod. - Ve výcviku psa je nutné vyvarovat se zbytečného násilí a nervozity. Všude by měla převažovat radost psa z práce nikoliv nutnost. Psovod by vždy měl dosahovat výsledků za pomocí hraček či pamlsků. Nikoliv násilním trháním vodítkem, tahání psa za kůži apod. Takové cvičení se může stát pro psa velmi nezábavným, ztrácí motivaci a nabourává se kontakt k psovodovi. Vždy když psovod provádí něco co je psu nepříjemné, měl by tento pocit vyvážit pochvalou, odměněním pamlskem apod.

 

 Povel "sedni"

 NÁCVIK :  Tento povel je možné začít cvičit už u malého štěněte, kdy po hře, nebo při ukázání pamlsku si samostatně sedá. Zde je důležité využít momentu, kdy si chce štěně případně sednout a před usednutím mu dát mu povel "sedni". Okamžitě jej odměníme a pochválíme. V době kdy už chodíme se štěnětem na procházku na vodítku, můžeme tento cvik upevňovat. Za pochodu se zastavíme a po zastavení dáme povel "sedni". Pravou rukou si štěně jemně přidržíme na hrudníčku a srovnáme k noze a levou rukou mu zatlačíme na záď. Okamžitě po usednutí musí následovat pochvala a odměna pamlskem. Tento cvik můžeme během vycházky několikrát opakovat. Dále je možné také tento cvik upevňovat například před krmením štěněte kdy štěně stojí před námi. Misku držíme tak aby na ni štěně nedosáhlo a natáhneme ruku před sebe. Štěně automaticky zaklání hlavu aby na misku vidělo a sedá si. Okamžitě jej chválíme a dáme mu misku. Nezapomínáme dávat povel "sedni".

   Dospělého psa učíme povel sedni nejlépe u nohy. Pes je ve stoje připoután na vodítko. Oslovíme jej jménem, abychom upoutali jeho pozornost a vyslovíme povel "sedni". Pravou ruku s vodítkem ve které máme i pamlsek, dáme nahoru, tak aby pes nemohl před nás a levou rukou psovi přitlačíme na záď. Jakmile si pes sedne, okamžitě jej pochválíme a odměníme pamlskem. Cvik několikrát opakujeme.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) Psovod nutí štěně sedat v rušivém prostředí, kdy se štěně plně nesoustředí - Pokaždé když psovod učí svého psa či štěně novému cviku, je nutné,aby začínal cvičit v klidném prostředí, kdy se pes bude na psovoda plně soustředit.

2) Velmi časté opakování cviku stále na stejném místě ve stejný okamžik - Je nutné na upevnění cviku cvik několikrát opakovat. Ale malé štěně má zatím velmi krátkou dobu na soustředění, proto je lepší cvik opakovat například třikrát pokaždé v jiném místě, než desetkrát na stejném místě.

3) Odměňování psa ve stejných intervalech a ve chvíli kdy pes už nesedí - Vždy bychom měli mezi vyslovením cviku, splněním cviku a odměnou dodržovat krátký časový interval. Ze začátku je možno štěně či psa odměňovat ihned, ale postupně se psovod musí snažit dobu odměny prodlužovat. Pes by měl sedět tak dlouho, dokud si to psovod bude přát. Pokud bude psovod stále odměňovat psa ihned, časem si pes vytvoří zlozvyk, že si sedne a s vidinou odměny hned vyskakuje na psovoda. Odměna vždy musí být pouze za správný cvik, takže psovod musí odměnit psa ve chvíli kdy opravdu sedí. Je dobré časem dobu prodlužovat, například odměnit psa dvěma pamlsky - musí stále sedět apod.

4) Psovod odměňuje psa za křivé sednutí - Stejně jako u všech ostatních povelů je nutné psa odměňovat až ve chvíli, kdy bude cvik vykonán správně. Pokud si pes sedá k noze, nebo před psovoda nakřivo, měl by ho psovod pokaždé opravit nikdy neodměňovat dříve.

 

 Povel "lehni"

 NÁCVIK :  Nácvik povelu "lehni" provádíme jako změnu polohy z povelu "sedni", kdy je štěně u levé nohy psovoda v klidu. Psovod drží štěně na zkráceném vodítku asi 10 cm od obojku, po povelu "lehni" pravou ruku ve které má pamlsek natáhne směrem k zemi před štěně. U štěňat je ideální aby si psovod pokleknul na pravé koleno. Levou rukou tlačí nenásilně štěněti na záď. Poté co si štěně lehne a dosáhne na pamlsek v pravé ruce psovod je odmění a chválí. Současně jej může hladit levou rukou po hřbetu a ruku pomalu odlehčuje.

   Ze začátku bude mít štěně tendenci po odměněním pamlskem vstávat, proto by měl psovod mít v ruce pamlsky alespoň dva, tak aby štěně mohl lákat na pamlsek. Intervaly mezi odměňování psovod postupně prodlužuje, stejně tak zmenšuje tlak v levé ruce, kterou má na zádi štěněte. Poté co štěně zvládá samo bez levé ruky lehání a zůstává v této poloze, psovod se postupně snaží postavit. Jakmile se štěně snaží zvedat za psovodem, psovod jej okamžitě opraví a odměňuje jej.

   Dospělého psa učíme povel lehni nejlépe u nohy. Také zde je ideální učit povel lehni jako změnu polohy - z povelu sedni. To znamená, že pes by měl sedět. Oslovíme jej jménem, abychom upoutali jeho pozornost a vyslovíme povel "lehni". Pravou ruku s vodítkem ve které máme i pamlsek natáhneme k zemi před psa, tak aby se pes natáhnul za pamlskem. Levou rukou psovi přitlačíme na záď. Jakmile si pes lehne, okamžitě jej pochválíme a odměníme pamlskem. Cvik několikrát opakujeme. Postup při snažení psa se samovolně zvedat, dodržujeme jako u výcviku štěněte.

   Cvik považujeme za ukončení ve chvíli, kdy si pes sám za povelu psovoda lehá a zůstává v této pozici do té doby, než mu dá psovod jiný povel. V této chvíli také můžeme přistoupit ke střídání poloh lehni a sedni, které vede k upevňování a rozlišování povelu.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) Psovod nutí štěně lehat ve chvíli, kdy štěně nezná a nerozlišuje povel sedni - Vždy postupujeme od nejednoduššího cviku k těžšímu. Sedání je pro psa méně obtížné, než lehání. Cvik lehni bychom měli u štěněte provádět až ve chvíli, kdy zvládá povel sedni.

2) Psovod nutí štěně lehat v rušivém prostředí, kdy se štěně plně nesoustředí - Pokaždé když psovod učí svého psa či štěně novému cviku, je nutné,aby začínal cvičit v klidném prostředí, kdy se pes bude na psovoda plně soustředit.

3) Velmi časté opakování cviku stále na stejném místě ve stejný okamžik. - Je nutné na upevnění cviku cvik několikrát opakovat. Ale malé štěně má zatím velmi krátkou dobu na soustředění, proto je lepší cvik opakovat například třikrát pokaždé v jiném místě, než desetkrát na stejném místě.

4) Odměňování psa ve stejných intervalech a ve chvíli kdy pes už neleží - Vždy bychom měli mezi vyslovením cviku, splněním cviku a odměnou dodržovat krátký časový interval. Ze začátku je možno štěně či psa odměňovat ihned, ale postupně se psovod musí snažit dobu odměny prodlužovat. Pes by měl ležet tak dlouho, dokud si to psovod bude přát. Pokud bude psovod stále odměňovat psa ihned, časem si pes vytvoří zlozvyk, že si sedne a s vidinou odměny hned vyskakuje na psovoda

5) Psovod nutí psa střídat polohy sedni a lehni stále stejně - Ve chvíli kdy začne psovod u psa střídat povely, neměl by to dělat vždy ve stejných intervalech. Pes musí dokonale tyto povely rozlišovat.

6) Psovod odměňuje psa za křivé lehnutí  - Stejně jako u všech ostatních povelů je nutné psa odměňovat až ve chvíli, kdy bude cvik vykonán správně. Pokud si pes lehá u nohy nakřivo, měl by ho psovod pokaždé opravit nikdy neodměňovat dříve.

 

 Povel "vstaň"

 NÁCVIK :   Nácvik "vstaň" na povel nacvičujeme jako poslední z poloh. Tento cvik je pro psa těžký a nepřirozený. Využíváme již naučené polohy "sedni" a "lehni". Nejlépe je začínat z polohy, kdy štěně nebo již dospělý pes sedí u levé nohy psovoda. Psovod má psa na vodítku, drží jej asi 10 cm od obojku a vysloví povel "vstaň", pravou ruku ve které má pamlsek natáhne dopředu ve směru psa. Levou rukou ho lehce chytí z vnější strany pod břichem a nadzdvihuje jej. Poté až se pes postaví, jej chválí a dá mu pamlsek. Ze začátku musí levou rukou stále mírně psa přidržovat, aby neměl tendenci si znovu sedat. Od počátku je třeba dbát na přirozený postoj psa, protože stání neslouží jen jako cvik poslušnosti, ale také je využijeme například na výstavách, bonitacích apod.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

V podstatě zde platí všeobecně to, co u povelů sedni a lehni. Je nutné dávat důraz na nenásilnou formu nácviku, na rovný postoj psa apod. V této fázi již můžeme začít střídat všechny zmiňované povely.

 

 Chůze u nohy - povel - "k noze"

   Cílem cviku je dosáhnout toho, aby se pes pohyboval "na volno" vedle levé nohy psovoda a ihned reagoval na povel při každé změně rychlosti pohybu, nebo změny chůze psovoda. Tento cvik je velice důležitý nejenom v oblasti sportovní kynologie, ale také slouží jako jeden ze základních pilířů výchovy a ovladelnosti každého psa. Chůze se provádí nejdříve na vodítku, potom bez vodítka.

 NÁCVIK :  Psovod má psa u levé nohy. Vodítko drží v pravé ruce, tak aby mohl trhnutím reagovat na zrychlení, nebo zpomalení pohybu psa. Současně s vykročením dá psovod povel "k noze" a pleskne levou rukou o stehno. Pravou rukou trhne vodítkem směrem dopředu, aby pes vykročil současně. Jakmile pes předbíhá, nebo zůstává stát, dává psovod povel a trhne vodítkem k sobě. Jde-li pes správně vedle nohy, psovod jej pochválí. Vodítko musí být stále volně prověšené, nikoliv napnuté. (V dnešní době je zejména pro řády IPO a SchH tento pomocný posuněk plesknutí o stehno nežádoucí.)
V současné době se chůze na vodítku provádí dvěma způsoby. Pro řády IPO a SchH je třeba, aby se psovod naučil držet vodítko v LEVÉ RUCE. Řád ZVV zase vyžaduje držení vodítka v PRAVÉ RUCE. Proto bychom si vždy při nácviku měli rozmyslet, který řád budeme v dalším výcviku více využívat.

   Dalším způsobem nácviku chůze u nohy je nácvik tzv. líbivé chůze. V současné době je kladen důraz nejenom na přesnou chůzi psa u nohy psovoda, ale také na tzv. projev psa - to znamená, že pes by při chůzi u nohy měl působit radostně a pozorně sledovat psovoda. Zde se velmi využívá metoda hraní. Psovod drží vodítko v levé ruce, v pravé ruce drží oblíbenou hračku psa - míček, nebo pamlsek. Současně s vykročením dává psovi povel "k noze" a ukáže psovi hračku. Levou ruku používá psovod na ukáznění psa vodítkem, v případech že pes na psovoda naskakuje, předbíhá jej apod. I v tomto případě by mělo platit, že vodítko musí být volně prověšené. Jakmile pes chodí u nohy přesně a radostně, psovod mu za odměnu hází hračku. Postupem času psovod hračku nedrží v ruce, ale schovává ji do pravé kapsy a prodlužuje intervaly mezi chválením psa. U psů, kteří nemají o hračku zájem je dobré vyměnit hračku za pamlsky.

   Zpočátku se chůze provádí v malých kolečkách většinou jedním směrem, později psovod začíná chodit více směry tzv. osmičky a kola zvětšuje. Jakmile pes chodí pěkně a přesně, psovod přechází na rovné úseky, které později prodlužuje. V případě že psovod cítí, že pes o něj ztrácí zájem, zpomaluje apod. vrátí se k malému kolečku. Pes je nucen psovoda více sledovat. Také je velmi důležité klást důraz na časové provádění chůze u nohy. Ze začátku děláme chůze kratší, častěji psa odměňujeme, později prodlužujeme chůzi i dobu mezi odměňováním.

   Cvik se považuje za zvládnutý v případě, že pes přesně a radostně sleduje psovoda u levé nohy, reaguje na změny rytmu chůze apod. V této fázi přecházíme na výcvik chůze u nohy bez vodítka. Čas od času by se ale psovod měl vrátit k chůzi na vodítku - například aby zpřesnil některé změny směru chůze, změny rytmu apod.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) Psovod cvičí se psem na napnutém vodítku - tento zvyk je častý zejména u začínajících kynologů. Drží psa na zkráceném vodítku, tak aby je pes nemohl předbíhat a považují chůzi za "naučenou". Avšak v případě že psovi vodítko uvolní, pes samozřejmě vyráží kupředu. Vodítko musí být vždy volně prověšené, tak aby psovod poznal, kdy pes jde u nohy dobře a kdy je třeba jej opravit.

2) Psovod nedává pozor na to, zda jej pes sleduje a nutí psa do chůze násilím - i zde je potřeba si uvědomit, že výcvik psa musí být založen na vzájemné radosti z práce. Pes by měl psovoda vždy pozorně sledovat a soustředit se na něj.

3) Psovod začíná cvičit v rušivém prostředí, pes se otáčí a nevěnuje mu pozornost - zde platí dvojnásob jako u jiných cviků, že psovod by měl začínat s výcvikem v nerušeném prostředí, tak aby mu pes věnoval pozornost.

4) Psovod cvičí tento cvik dlouho a odměňuje psa ve stejných intervalech, chodí stejné vzdálenosti apod. stereotypu se je třeba vyvarovat i při chůzi u nohy. Psovod by si měl předem rozmyslet jakým způsobem bude chůzi provádět a měl by se zaměřit zejména na směr, který mu nejde.

 

 Obraty za pochodu a na místě - povel - "k noze"

   Cílem cviku je dosáhnout toho, aby se pes pohyboval "na volno" vedle levé nohy psovoda a vždy okamžitě a přesně reagoval na změnu směru či pohybu psovoda.

 NÁCVIK :  S výcvikem na obratech začínáme již při výcviku v chůzi u nohy. Povel zůstává stejný jako při chůzi u nohy - "k noze". S obraty začínáme nejdříve vpravo a do mírného obloučku. Úhel postupně zmenšujeme až po celý obrat. Po zvládnutí obratu vpravo, začínáme s obraty vlevo. Po zvládnutí obratů za chůze přistupuje psovod k výcviku obratů na místě.

   V nácviku obratů držíme vodítko dle potřeby viz. chůze v levé ruce, v pravé ruce máme pamlsek či hračku. Psovod vysloví povel "k noze" a potom se otáčí ve směru obratu, pomáhá si přitom vodítkem. Obrat je dokončen až když pes sedí správně u levé nohy psovoda, následuje pochvala a odměna psa. Obrat vlevo je vždy pro začátečníky těžší, neboť mají pocit, že jim pes u nohy překáží. Při obratu vlevo si psovod pomáhá levou rukou tím, že se otočí doleva a psa lehkým přidržením za bok srovná k noze. Potom odmění psa pamlskem. Po zvládnutí obratu vpravo a vlevo, přistupuje psovod k obratu čelem vzad.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :  

V podstatě platí totéž co při chůzi u nohy.

 

 Štěkání na povel - povel - "štěkej"

 NÁCVIK :  Štěkání je nejlepší učit už u malých štěňat. Pokud je psovod se psem venku na procházce a štěně se najednou na něco rozštěká, psovod ihned přidává povel štěkej. Pokud štěně pokračuje, psovod jej chválí a odměňuje pamlskem. Při tomto povelu je žádoucí přidávat posuněk - psovod zvedá pravou ruku ohnutou v lokti směrem dopředu a zpět. Ruka je s nataženými prsty. Při správně naučeném cviku by pohnutí rukou psovoda mělo být celkem 3x za sebou.

   Dalším způsobem u malého štěněte je cvičení přes misku se žrádlem. Štěně pokud jej psovod krmí pravidelně, již pozná, že přichází doba krmení, právě když psovod bere do ruky misku. V té době je pozornost štěněte upnuta právě na misku. Psovod se postaví před štěně a dává povel štěkej ve spojení s posunkovým povelem v levé ruce drží misku tak aby ji štěně vidělo, ale aby na ni nedosáhlo. Štěně se snaží na misku skákat, poté začíná kňourat a štěkat. Jakmile štěkne, psovod jej pochválí a dá mu misku. Takto cvik provádíme denně před dobou krmení a dobu štěkání prodlužujeme.

   U dospělého psa lze použít obdobné metody, avšak dospělého psa je lepší zavřít do kotce a misku mu ponechat před kotcem, tak aby na ni viděl. Psovod stojí před kotcem a dává psovi povel štěkej. Pes se upíná na misku se žrádlem, snaží se na ni dostat a začíná štěkat. Jakmile pes štěkne, psovod jej pochválí a odmění jej miskou. Takto cvik provádíme denně před dobou krmení a dobu štěkání prodlužujeme.
Metod výcviku psa štěkání je mnoho. Záleží individuálně na každém psovi. U velmi hravého a nežravého psa, můžeme použít místo žrádla hračku. Ze začátku učíme psa povel štěkej před psovodem, potom přecházíme na štěkání u nohy. Cvik považujeme za zvládnutý ve chvíli, kdy pes na psovodův povel, nebo posuněk ochotně štěká.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) Psovod psa do štěkání nutí násilím.

2) Psovod učí psa štěkání v sedě u nohy, když pes ještě nezvládá štěkání před psovodem.

 

 Dlouhodobé odložení - povel – „lehni, zůstaň, ke mně a k noze"

Cílem cviku je ponechat psa jakoukoliv dobu na určitém místě.

 NÁCVIK :   Dlouhodobé odložení učíme psa až když pes zvládá povel lehni. Psovod má psa u levé nohy a dává psovi povel lehni. Pes je na vodítku. Poté co si pes lehne, psovod dává povel "zůstaň". Psovod drží vodítko v ruce a začne se vedle psa pohybovat. Při náznaku pohybu psa, psovod opakuje povel "zůstaň", případně jej opraví do polohy "lehni". Po chvíli psa odmění. Cvik se upevňuje postupným obcházením psa psovodem. Po zvládnutí této fáze se psovod začíná od psa vzdalovat, zde je potřeba místo vodítka použít delší šňůru. Ze začátku vždy odchází směrem od psa - k psovi je obracen čelem. Dobu odložení vzdálenosti psovod postupně prodlužuje. Poté, co pes klidně leží na určeném místě i když se psovod vzdálí, přecházíme na fázi odložení bez vodítka. Psovod se může ke psu několikrát vrátit a pochválit jej, případně jej odměnit avšak pes by při odměně i při příchodu psovoda měl zůstávat stále ležet. Ukončení cviku provádíme tak, že pes přijde ke psovi, tak aby pes byl po jeho levém boku, chvilku u psa postojí a poté dává psovi povel "k noze". Pes si sedá a je odměněn.

   Cílem je aby se pes z odložení zvedal pouze na povel psovoda. Po zvládnutí těchto fází, psovod odchází od psa a je k němu obrácen zády. Konečnou fází je, že se psovod schovává do úkrytu, tak aby ho pes neviděl, ale přesto zůstal ležet na svém místě.

   I tento cvik je potřeba začínat cvičit v klidném prostředí, nejlépe poté, co je pes lehce unaven po výcviku. Když pes spolehlivě zůstává ležet na svém místě, psovod přechází do rušivého prostředí.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) Psovod neučí psa tento povel postupně snaží se, aby pes zůstával ležet na volno, když pes ještě nezvládá tento cvik na vodítku.

2) Psovod neopravuje polohu psa nechává psa aby se na místě odložení převaloval, čichal, posouval apod.

3) Psovod ihned po příchodu ke psu psa zvedá pes si tak vypracuje nežádoucí reflex a po příchodu psovoda se sám bez povelu zvedá k noze.

 

 Odložení psa za chůze v sedě - povel - "k noze", "sedni"

 NÁCVIK :   Tento cvik učíme až po základním zvládnutí chůze u nohy a povelu sedni. Zpočátku je dobré tento cvik učit psa na vodítku. Psovod se postaví do základního postoje a vykročí se psem přímým směrem. Po zhruba 10 krocích dává psovi důrazný povel "sedni". Při nácviku je vhodné oslovit psa před povelem jménem. Psovod se pozastaví po tu dobu, než si pes sedne, potom pokračuje dál ze začátku asi 10 kroků. Otočí se ke psu čelem a po pár vteřinách se ke psu vrací a pochválí jej.

   Tento cvik opakujeme tak často, až si pes na povel sám sedá bez toho, aniž by psovod musel zpomalit chůzi. Při nácviku je vhodné k upevnění povelu použít vodítko a při povelu "sedni" vodítkem cuknout směrem dolů. Poté psovod vodítko pouští a jde dále.

   Po zvládnutí plynulého "sedni" aniž by psovod musel změnit rytmus chůze, psovod přechází do vzdálenosti 30-40 kroků od psa, prodlužuje dobu mezi zastavením se a příchodu ke psovi. Také je potřeba dbát na to, aby pes zůstával sedět rovně. V tomto případě je velmi dobré, když se psovod naučí dávat povel v době, kdy vykračuje levou nohou. Pes se nemůže nijak posunout a sedá si rovně. Každou nepřesnost, poposedání psa, křivé sednutí apod., je třeba ihned opravit.

   Cvik se považuje za zvládnutí v případě, že pes rychle a přesně reaguje na povel psovoda a zůstává klidně sedět do doby, než se k němu psovod vrátí.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) Pozdní dávání povelu vždy musí následovat povel, potom teprve požadujeme po psovi splnění cviku.

2) Psovod neopravuje polohu psa nechává psa aby se na místě odložení posouval, čichal, hrbil apod.

 

 Odložení psa v leže s přivoláním - povel - "k noze", "lehni", "ke mně"

 NÁCVIK :   Tento cvik učíme až po zvládnutí předchozího cviku - odložení v sedě v návaznosti na tento cvik. Zpočátku je dobré i tento cvik učit psa na vodítku. Jelikož při tomto cviku psovod psa přivolává, je dobré opatřit si krátké vodítko tzv. poutko, které psovod připevní psovi na obojek. S krátkým vodítkem může psovod psa bez problému přivolat, aniž by riskoval zamotání psa do vodítka.

   Psovod v základním postoji, na povel "k noze" vykročí se psem přímým směrem. Po zhruba 10 krocích dává psovi důrazný povel "lehni". Při nácviku je vhodné oslovit psa před povelem jménem. Psovod se pozastaví po tu dobu, než si pes lehne, potom pokračuje dál ze začátku asi 10 kroků. Otočí se ke psu čelem a po pár vteřinách psa přivolává "ke mně". Poté co pes přiběhne, jej psovod pochválí a na povel "k noze" zaujmou oba základní postoj.

   Tento cvik opakujeme tak často, až si pes na povel sám lehá bez toho, aniž by psovod musel zpomalit chůzi. Při nácviku je vhodné k upevnění povelu použít krátké vodítko a při povelu "lehni" vodítkem cuknout směrem dolů - podobně jako u povelu "sedni".

   Po zvládnutí plynulého "lehni" aniž by psovod musel změnit rytmus chůze, psovod přechází do vzdálenosti 30-40 kroků od psa, prodlužuje dobu mezi zastavením se a příchodu ke psovi. Také je potřeba dbát na to, aby pes zůstával ležet rovně. V podstatě platí podobná pravidla, jako při odložení v sedě.
Je dobré cvičit odložení v sedě a v leže vždy ve stejné návaznosti na sebe. Avšak psovod si musí dávat velký pozor na to, aby střídal počet kroků a místo odložení psa. Pokud bude psovod stále cvičit povely po stejné vzdálenosti, může se stát, že pes si dokáže "spočítat" kroky a bude si bez povelu například pokaždé po 10 krocích lehat či sedat.

   Dále následuje forma odložení s přivoláním kdy psovod vyjde ze základního postoje a po zhruba 10ti krocích přechází do klusu. Po dalších 10ti krocích si má pes na povel "lehni" rychle lehnout. Další provedení cviku je jako u odložení vleže s přivoláním. Forma nácviku tohoto cviku je obdobná.

   Cvik se považuje za zvládnutí v případě, že pes rychle a přesně reaguje na povel psovoda a zůstává klidně sedět do doby, než se k němu psovod vrátí, nebo jej přivolá.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :  

V podstatě platí to samé, co u cviku odložení v sedě.

 

 Odložení psa ve stoje za pochodu - povel - "k noze", "stůj"

 NÁCVIK :   Tento cvik učíme až po zvládnutí předchozího cviků - odložení v sedě a v leže, v návaznosti na tyto cviky. Psovod většinou cvičí cviky na tzv. "ose". Cviky odložení v sedě a odložení v sedě provádí jedním směrem, cvik odložení ve stoje za pochodu a s přivoláním cvičí směrem opačným. viz. zkušební řády.

   Psovod je v základním postoji. Na povel "k noze" vykročí se psem přímým směrem. Po zhruba 10 krocích dává psovi důrazný povel "stůj". Při nácviku je vhodné oslovit psa před povelem jménem. Psovod se pozastaví po tu dobu, než pes stojí, potom pokračuje dál ze začátku asi 10 kroků. Otočí se ke psu čelem a po pár vteřinách se vrací ke psu. Poté psovod psa pochválí a na povel "sedni" zaujmou oba základní postoj.

   Při nácviku je vhodné k upevnění povelu použít při zastavení a upravení postoje psa levou ruku obdobně jako při povelu stůj. Pravou ruku drží psovod před psem a zabraňuje mu tak vykročení dopředu. Tento cvik vyžaduje velkou trpělivost, neboť postoj ve stoje je pro psa velmi nepřirozený. Také je potřeba klást velký důraz na vyslovení správného povelu, neboť povel "stůj" si psi často pletou s povelem "sedni", příčinou je většinou důrazné "S" na počátku obou povelů. Někteří psovodi používají proto pro povel "stůj" povel "tůj", někteří zase tento povel vyslovují s prodloužením intonace na "stůůůj".

   Po zvládnutí plynulého "stůj" aniž by psovod musel změnit rytmus chůze, psovod přechází do vzdálenosti 30-40 kroků od psa, prodlužuje dobu mezi zastavením se a příchodu ke psovi. Také je potřeba dbát na to, aby pes zůstával stát rovně a nedělal další zbytečné kroky. V podstatě platí podobná pravidla, jako při odložení v sedě.

   Dále následuje forma odložení s přivoláním kdy psovod vyběhne klusem ze základního postoje a po zhruba 10ti dává povel "stůj". Pes zůstává stát a psovod běží dále ještě 30 kroků. Poté se otočí a na pokyn rozhodčího psa přivolává "ke mně", poté "k noze".

   Cvik se považuje za zvládnutí v případě, že pes rychle a přesně reaguje na povel psovoda a zůstává klidně stát do doby, než se k němu psovod vrátí, nebo do doby než jej psovod přivolá.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :    

V podstatě platí to samé, co u cviku odložení v sedě a v leže.

 

 Aport volný - povel - "aport"

   Neupoutaný pes sedí vedle levé nohy psovoda, na jeden slovní povel "aport" rychle vyběhne pro předem odhozenou dřevěnou aportovací činku do vzdálenosti asi 10 kroků, ihned ji uchopí a rychle přinese psovodovi. Má si sednout těsně před psovoda a držet činku tak dlouho, dokud mu ji psovod po krátké přestávce a povelu "pusť" neodebere. Na povel "k noze" si má pes rychle sednout k levé noze psovoda, psovod po celou dobu zůstává stát v základním postoji.

 NÁCVIK :   Tento cvik je nejlépe začínat již u malých štěňat. Hrou při vycházkách jsme si vypěstovali zájem o přinášení nebo uchopení věcí. K dalšímu výcviku používáme ze začátku hračku psa nejlépe peška apod. Peškem, nebo hračkou začneme mávat abychom štěně vydráždili. Jakmile štěně přijde a chytne za peška, řekneme povel "aport" a peška pustíme. Štěně je spokojené, cítí se být vítězem a hračku spokojeně nosí. Malé štěně se nám ze začátku ve většině případů snaží s hračkou pochlubit, takže přijde k nám. Štěně pochválíme a o peška se s ním potaháme a zase jej necháme štěněti. Štěněti se hra zalíbí a poté nám peška přináší, abychom si s ním pohráli. Hra končí v případě, že štěně ztrácí o hračku zájem.

   Dospělého psa, který nemá základy aportování od štěněte, učíme aport zpravidla ze začátku na vodítku. Psovod upoutá pozornost psa na hračku a poté ji odhazuje. Dává povel "aport" a vybíhá společně se psem pro hračku. Jakmile ji pes uchopí, psovod jej chválí a začne couvat směrem dozadu od psa, přitom lehce táhne za vodítko a láká psa k sobě. Jakmile pes přiběhne k psovodovi, psovod se s ním o hračku potahá a nechá ji psovi. Pes si hračku nosí a psovod jej chválí slovním povelem. V této počáteční fázi psovod v žádném případě nevyžaduje po psu, aby si před něj předsedal. Tato fáze má naučit psa hračku pouze přinášet. Cvik opakujeme nejvýše třikrát. Ze začátku hračku odhazujeme na malou vzdálenost, postupně vzdálenost prodlužujeme.

   Pokud tato hra psa baví a pokaždé hračku chytí a ihned ji přináší k psovodovi, přecházíme na fázi předsedání. Psovod odhazuje hračku, povelem "aport" vysílá psa pro hračku. Pes bere zvedá hračku a vrací se k psovodovi. Psovod pomalu couvá tak, až je pes těsně před ním a dává povel "ke mně". Pes již má naučený tento povel, takže si sedá. V okamžiku kdy si pes sedne, psovod jej pochválí a potahá se s ním o hračku, kterou mu vzápětí opět nechává.Tyto dvě fáze psovod střídá, jednou nechá psa před sebe pouze přiběhnout, podruhé zase vyžaduje sednutí před psovodem. Zde klademe velký důraz na radost psa z přinášení, psovod by neměl v těchto fázích použít žádné násilné povely a měl by psa vždy velmi chválit.

   Po vypracování těchto návyků psovod přechází nenásilně na formu "na volno". Ze začátku je docela dobré použít na psa krátké vodítko tzv. poutko, které psovod nechá psu připnuté na vodítku. Pes ve chvíli kdy mu psovod připíná poutko má "pocit", že je připoután na vodítko a po uchopení hračky či předmětu běží zpět k psovodovi kde je velmi pochválen.

   Poté co psovod má vypracovaný postup, že pes pro aport vyběhne a bez problému ho přináší před psovoda, kde se posadí, můžeme přejít k povelu "pusť". Jelikož psovod by měl stále střídat nejenom přinášení aportu s přisedáním a bez předsednutí, měl by rovněž střídat odebrání aportu například potaháním a potom vyvěšením, tak aby pes měl o aport pořád zájem, a odebrání aportu s povelem "pusť". Abychom psovi dali nějakým způsobem najevo, že se s ním budeme o aport přetahovat, nebo po něm budeme vyžadovat klidný povel "pust" je dobré, použít malou fintu. Ve chvíli kdy psovod bude psovi aport odebírat s povelem "pust", chytne za aport pravou rukou. Ve chvíli kdy se bude psovod se psem o aport přetahovat, chytne za aport oběma rukama. Pokud toto dělá psovod pravidelně, pes již při přinášení aportu pozná, kdy má aport pustit a kdy se o něj s psovodem může přetahovat. Tento malý pomocný povel velmi pomáhá psovodům například na závodech. V případě že psovod chytí aport jednou rukou, pes ví, že má aport klidně pustit a nebude mít tendenci si s psovodem hrát a o aport se s ním tahat takže sedí klidně před psovodem a aport si nechá odebrat. Po odebrání aportu následuje povel "k noze".

   Při nácviku aportu se používá mnoho metod, zde jsme si vysvětlili tu nejčastější a nejjednodušší. Psovod by měl vědět, že odevzdávání aportu není pro psa věc přirozená, aport je pro psa kořistí a mnoho psů nechápe, proč by měli svou kořist psovodovi dobrovolně odevzdávat. Proto by měl psovod k nácviku aportu přistupovat s klidem. Nácvik aportu by se pro psa neměl stát rutinou, vždy by měl psovod tento cvik psovi oživovavat, například hraním si se psem, taháním se s ním o aport, měl by nechat psa se s aportem občas proběhnout apod.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) psovod se v případě že pes s aportem běží pryč, rozbíhá za psem

2) psovod se snaží psovi při přinášení aportu nadběhnout, snaží se srovnat podle psa, místo aby psa směřovatna sebe

3) psovod nutí psa nosit 2 kg činku i když pes ještě nezvládá nosit činku lehčí

4) psovod nutí psa předsedat i když pes ještě nedrží činku pevně

5) psovod přechází na povel "pust" i když přinášení ani držení aportu není dostatečně pevné

 

 Aport skokem – povel - "vpřed", "aport"

Překážka: 1 metr vysoká.

   Psovod stojí v přiměřené vzdálenosti před překážkou, neupoutaný pes sedí vedle levé nohy psovoda. Psovod hodí přes překážku svůj předmět, nebo dřevěný aport. Na jeden slovní povel "vpřed" - "aport" má pes volným skokem bez doteku přeskočit překážku, ihned uchopit předmět, skočit zpět a sednout si těsně před psovoda a držet předmět tak dlouho, dokud mu ho psovod po krátké pauze a zvukovém povelu "pust" neodebere. Na zvukový povel "k noze" si pes má rychle sednout vedle nohy psovoda

 NÁCVIK :   S nácvikem tohoto cviku začínáme až tehdy, kdy pes umí samostatně skákat před překážku a spolehlivě vypracovává aport volny. Začínáme na nízké překážce. Psovod má psa na vodítku, rozběhne se se psem před překážku a vyslovuje povel "vpřed". Společně se psem překážku přeskočí, dává si pozor na to, aby psa přes překážku netahal, vodítko by mělo být volněji prověšené. Současně je však dávat pozor na to, aby pes překážku neoběhl ale skočil s psovodem. Jakmile skočí oba jedním směrem psovod psa na druhé straně velmi pochválí, otáčí se a z patřičné vzdálenosti se rozbíhá a skáče se psem zpět. Může přitom vyslovit povel "zpět". Překážku postupně psovod zvyšuje, klade důraz na to, aby se pes odrazil z dobré vzdálenosti a překážku skákal bez dotyku.

   Jakmile pes skáče překážku společně s psovodem, přecházíme na fázi kdy pes skáče překážku samostatně. Je dobré, pokud v té chvíli pes má vypracován zvyk například přinášení míčku. To psovodovi může mnohé usnadnit. Psa si podrží u levé nohy za obojek a hází před překážku míček, tak aby to pes viděl. Současně vysílá psa a dává mu povel "vpřed". Psovod si rychle přiběhne k překážce a až pes míček zvedne, dává mu povel "zpět" současně může poklepat na překážku a běžet směrem dozadu, jako se to praktikuje například při přivolání. Pokud pes skočí překážku i zpět, psovod jej velmi pochválí. Pokud překážku oběhne, psovod by je měl ihned opravit, případně připnout na vodítku a opět se snažit aby překážku směrem "zpět" přeskočil. Psovod by nikdy neměl psovi odpustit, když překážku oběhne. Vždy musí psa opravit.

   Poté co má pes nácvik skok přes překážku na volno, psovod přechází na fázi kdy vysílá psa od nohy a po přeskočení překážky vyžaduje po psovi předsednutí před psovoda. Pomocným povelem může být povel "ke mně".

   Jakmile pes zvládá skok překážky na volno s předsedáním, psovod může přejít do fáze výcviku aportu skokem. Většině psů tento cvik nedělá problémy, protože skáčou rádi, takže je tento cvik pro ně po poslušnostních věcech příjemným zpestřením.

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :

1) platí to samé co u volného aportu

2) psovod zvyšuje psovi překážku i když pes nezvládá skákat bez dotyku překážku nižší

3) psovod při skákání má psa na napnutém vodítku, pes nemá možnost samostatného pohybu

4) psovod nutí psa předsedat i když pes ještě nemá ujasněné povely "vpřed" a "zpět"

 

 Aport šplhem - povel - "vpřed", "aport"

Překážka: šikmá stěna „Áčko“ 1,8 metru

    Psovod stojí v přiměřené vzdálenosti před šikmou stěnou, neupoutaný pes sedí vedle levé nohy psovoda. Psovod hodí přes stěnu svůj předmět, nebo aport. Na jeden slovní povel "vpřed" - "aport" má pes šplhem překonat stěnu, ihned uchopit předmět, šplhem překonat stěnu zpět, sednout si těsně před psovoda a držet předmět tak dlouho, dokud mu ho psovod po krátké pauze a zvukovém povelu "pust" neodebere. Na zvukový povel "k noze" si pes má rychle sednout vedle nohy psovoda.

 NÁCVIK :  Pro nácvik tohoto cviku platí obdobná pravidla jako pro nácviku aportu skokem. Psovod by měl nejdříve naučit psa překonávat šplhem šikmou stěnu a potom teprve by měl přejít na překonávání stěny s aportem

 NEJČASTĚJŠÍ CHYBY :  

Platí to samé co u volného aportu a aportu skokem